Na medovinu se na čas zapomnělo a teprve v posledních letech se znovu lidem připomíná. Často ji můžete najít a také ochutnat na různých výstavách a akcích, kde je většinou prezentovaná jako regionální nápoj s jasným původem a jako produkt z čistě přírodních složek.

Nápoj vzniká destilací medu rozpuštěného ve vodě, který se nechá zkvasit. Místo vody lze použít i ovocné šťávy. Takový nápoj má potom označení jako melomela. Ta se dále dělí na další skupiny podle druhu použité šťávy. Tou je nejčastěji šťáva z jablek nebo z hroznů.

Někteří výrobci přidávají do nápoje různé koření, aby vytvořili zajímavější chuť a odlišili se od ostatních výrobců stejného druhu nápojů. Kořením může být například skořice, zázvor, muškátový oříšek, vanilka. Medovina rozhodně není českým vynálezem, ale její původ sahá mnohem dál v čase i vzdálenosti. Nápoj z medu už byl vyráběný ve starověku. Lidé jej používali jako sladidlo už v období, kdy se ještě nevěnovali zemědělství. Velice dobře si dokázali zmapovat, kde ve svém okolí najdou divoké včely a místo, kde med ukládají.

Vzhledem k tomu, že šel med získat sběrem zdarma, byla pro obyčejné lidi také podstatná dostupnost a medovina cena Lihovarek. A protože alkohol chutná lidem od pradávna, tak výroba medoviny byla oblíbená hlavně tam, kde nebyla možnost pěstovat révu a z ní vyrábět víno. Obilí, ze kterého si lidé dělali pivo, nebylo také vždy k dispozici. Pokud byla úroda menší, tak se nechávalo na mouku. Některé výzkumy v Evropě ukazují na použití nápoje z medu už v 5. století před našim letopočtem. V české historii je dokonce i období, kdy jsme medovinou byli proslulí a byla výborným obchodním artiklem, který se měnil s obchodníky například za cizokrajné koření z dalekých muslimských zemí.

Med je při zpracování na medovinu poměrně náročnou surovinou. Je potřeba dodržovat postupy a také určitou úroveň hygieny. Když se vše podaří, dostanete do rukou mimořádně příjemné a jemné pití s krásnou vůní, které si oblíbíte a rádi je spojíte s rodinnými oslavami významných životních událostí.