Vzdělání jako jedna z důležitých součástí v životě člověka a usnadnění mu tak jeho dosažení životního cíle. Vyznačuje se souhrnem dovedností, znalostí a obecných schopností, které získáváme během života, prostřednictvím studia a výuky. Původem slova je „edukace“ které pochází z latiny a má význam vedení. Vzdělaní, začíná už od narození a pokračuje během celého našeho života. V každém věku se stále učíme něčemu novému. Každý nahlíží na toto téma jinak. Jiného učení baví, někdo se nerad vzdělává a do školy by nejradši nechodil. Naštěstí je školní docházka povinná a nebývá bráno z nejhoršího hlediska. Děti se učí už od dětství a to formou pozorování. Pro většinu z nás je nejlepší formou učení vidět daný příklad v praxi a lze si ho tak snadněji a lépe představit.

 

 

Vzdělání se dá rozdělit na dvě části a to formální a neformální. Neformální spočívá v učení, které probíhá samovolně a nemusíme se k němu nutit ani o něm vědět. Formální probíhá tak, že si jednotlivec nebo skupina připraví osnovy pro vzdělávání lidí, nejčastěji to bývají mladé lidi. Každé vzdělání se rozšiřuje a vyvíjí. Většina si myslí, že učení a vzdělání je pro mladé lidi a patří do škol. Ale i dospělí se přihlašují do různých vyšších odborných škol či kurzů, které potřebují ke své práci. Nejčastější pomůckou pro učení bývají v dnešní době počítače. Na internetu lze najít spoustu kurzů online ať už zadarmo nebo jsou zpoplatněné. Tudíž nemusíte ani dojíždět na místo konání.

 

 

Ve světě je 80% dětí, které žijí v rozvojových zemích, je tedy zřejmé, že jsou školou povinní. Od toho se také odvíjí, jak se svět bude mít. Školství dělá v posledních letech velké pokroky kupředu, proto je učení snazší a děti může i více bavit. Je důležité dětem vysvětlit, proč je pro ně vzdělání nejen na základních a středních školách důležité.

Vzdělání. Je to něco, co už po celá desetiletí koluje naší populací. Každý člověk, který má vysoké ambice se snaží získat nějaké znalosti, které by mohl uplatnit v životě v nejdůležitějších situací. Vzdělání je nejčastěji bráno jako vyvíjení se ve školských oblastech, získávat jeden titul za druhým a učit se věcem, které se vám budou nejlépe v pracovním životě opravdu hodit.   

Spousta rodičů apeluje na své děti již od mládí ať se věnují škole, ať dělají své domácí úkoly, učí se a dostávají jen dobré známky. Při dobrých známkách již od mládí mají tyto děti vyšší pravděpodobnost, že se dostanou na vysněné střední a následně vysoké školy a že si budou moct zařídit opravdu kvalitní vzdělání, které jim zajistí vyšší pozice při zaměstnání a lepší pracovní možnosti než lidem bez vzdělání. Samozřejmě to není pravidlo, kvůli kterému by lidé bez vzdělání nemohli mít kvalitní a dobře placenou práci.

Pokud ale věnujete nějaký svůj čas do studia, budete mít některé kroky a záležitosti ve svém životě jednodušší. Vždy se nemusí jednat právě o vysoké školy a nejrůznější tituly. Vzdělání můžete získat nejrůznějším způsobem. Každý nemá finanční i časovou možnost, jak studovat vysokou školu, proto jsou i nejrůznější odborné instituce, díky kterým získáte požadované vzdělání pomocí nejrůznějších kurzů. I kurzy totiž mohou být opravdu velmi kvalitní a pokud si jich člověk vybere víc, může získat za nějakou dobu podobné vzdělání jak na vysoké škole, jen bez titulu.

Nejdůležitější je, aby se člověk v nějakém oboru našel a začal se zajímat o dané téma. Vyzkoušejte nejrůznější kurzy, nakupte knihy a věnujete se nějakému tématu, které vás opravdu naplňuje a dělá šťastnými. Vzdělávání je činnost, kterou vám nikdy nikdo nevezme a kterou můžete provozovat od mládí i přes ten nejstarší věk. Vzdělání jako nejdůležitější karta k moudrosti, kterou můžeme pěstovat celý náš život.

          K výraznému rozvoji moderní pedagogiky došlo během 20. století, ovšem vzdělávací reformy týkající se posledních desetiletí mají kořeny už např. v učení J. A. Komenského či J. J. Ryby.
          První institucí se speciálním stylem přístupu k dětem otevřela roku 1908 italská lékařka, psycholožka a pedagožka Marie Montessori v Římě. Na její práci a myšlenky navazují Sigmund Freud, Rudolf Steiner, John Dewey, Helen Parkhurst a mnoho dalších filosofů.

          Oproti konzervativnímu školství se alternativní zaměřuje na individuální přístup, menší kolektiv žáků, skupinovou spolupráci, propojení předmětů, slovní ohodnocení, samostatné rozhodování žáka, přizpůsobené prostředí, ohled na vývojové zvláštnosti, zapojování rodičů do výuky, kreativitu, vztahy s učiteli a sociální vztahy, zodpovědnost a sebepojetí žáka a motivaci.
          V ČR jsou v současné době nejrozšířenější tzv. svobodné školy. Waldorfská, jejíž program zahrnuje důraz na všestranný vývoj, umění a specifika žáka. Naopak se vyznačuje absencí klasického známkování a učebnic. Mezi principy Montessori patří absence trestů, rovnocennost s učitelem a výběr aktivit dítětem. Nově vznikají i lesní a přírodní školky. Všechny tyto školy plní rámcový vzdělávací program a zároveň uplatňují speciální formu pedagogické koncepce, čímž jsou kladeny na vyučující i rodiče vysoké nároky. Dnes jsou alternativní programy u nás využívány na více jak padesáti základních a dvojnásobku mateřských škol převážně v Praze.

          V roce 2015 byla společností Scio založena první Scioškola. Tato nestátní základní škola se řídí heslem: ,,Změna je trvalý stav.“. Základem jejího systému jsou průvodci na místě učitelů, výuka pomocí projektů, dělení žáků do kolejí dle schopností a zájmů, hlasování o pravidlech a individuální rozhovory. I zde funguje absence známkování a testů. Momentálně v ČR existuje deset Scioškol.
          Problematikou reformního školství se zabývá také britský film Jona Easta z roku 2008 Summerhill. Tento kontroverzní snímek pojednává o jedné z prvních internátních škol s netradičním přístupem ke vzdělávání.